V létě na nás zaútočilo sucho silou, jako kdyby to byla hned čtyři sucha v jednom. A přesně to se stalo, na území České republiky pozorovali meteorologové celkem čtyři druhy sucha. Projevují se sice odlišnými dopady, vzájemně ovšem úzce souvisí. Extrémní počasí čtyř such zapříčinilo několik různých jevů, které se projevily naráz. Pro odhalení původu letošního sucha se musíme vrátit na začátek roku.
Už koncem zimy se objevilo mnohem méně sněhových i dešťových srážek oproti dlouhodobému průměru. Stejný vývoj pokračoval i v jarních měsících. „Přetrvával výskyt tlakových výší, které jsou typické bezoblačným, jasným a suchým počasím. Přes naše území procházelo mnohem méně atmosférických front než obvykle,“ objasnila klimatoložka Marie Doleželová. Proto byla krajina vysušená už v červnu, a to teprve léto začínalo.
Situace se pak zhoršila, protože se vyskytly hned čtyři vlny veder. A déšť nepřicházel. Tlakové výše se neustále obnovovaly, takže se do střední Evropy vůbec nedostal vlhký atlantický vzduch. Zato k nám proudil vzduch ze subtropických oblastí. „Dostal se k nám ze Středomoří či ze severní Afriky. Pokud už s sebou bral nějakou vlhkost, ta se stihla vypršet v bouřkách na jih od Alp. K nám doputoval už jen suchý a hodně teplý vzduch,“ vysvětlil klimatolog Aleš Farda.
Bez zahradního deště, bez bouřek
Fronty, které se u nás během léta objevily, s sebu přinesly jen slabší deště a přeháňky. V létě ovšem nejsou fronty jedinou možností, jak půda získává srážky. Své udělají místní bouřky, které se vytváří z tepla. „Přehřátý zemský povrch ohřeje vzduch, který stoupá vzhůru a vytváří bouřkovou buňku. K tomu je potřeba, aby takzvané labilní zvrstvení vzduchu podporovalo toto stoupání. Zvrstvení bylo bohužel stabilní, a tak nemohly vznikat ani místní bouřky,“ řekla Doleželová.
K výše popsaným komplikacím se přidal zvýšený výpar. Protože příroda vždy vyrovnává situaci, dodává větším vypařováním ze země, řek či vodních nádrží potřebnou vlhkost do vzduchu. Čím je navíc vzduch teplejší, tím více vody dokáže pojmout. Takže místo toho, aby vzduch přinášel zemi srážky, dávala naopak země svou vodu pro zvlhčení vzduchu. A vedro bylo ještě větší. Zavládla sucha.
Čtyři sucha zaráz
Nejprve se projevilo sucho meteorologické, které se vyznačuje nedostatkem srážek ve srovnání s dlouhodobou průměrnou hodnotou. Málo deště vedlo k suchu hydrologickému. Poklesl průtok ve vodních tocích stejně jako hladina podzemní vody. Studny i řeky začaly vysychat. Hydrologické sucho přichází vždy později než to meteorologické. Funguje jako odezva, která může trvat ještě nějakou dobu poté, kdy začalo opět pravidelně pršet. Hladina podzemní vody se totiž doplňuje postupně.
Když obě sucha trvají příliš dlouho, jako se to stalo v létě, objeví se zemědělské sucho, které zjednodušeně znamená nedostatek vody v půdě. Nedostatek srážek se zkombinuje s extrémně vysokými teplotami a voda, která v půdě ještě zbyla, se odpaří. (U rostlin na poli i v lesích se objeví sucho fyziologické.)
Zemědělské sucho samozřejmě dopadá na ekonomické výnosy. Obecně mluvíme o socioekonomickém suchu tehdy, když ovlivňuje nabídku či poptávku po zboží a službách. Nejde jen o rekreační problémy, kdy množství sinic zabrání koupání ve vodních nádržích. Firmy nemají dost vody pro průmyslové použití, elektrárny nemohou fungovat, o nedostatku pitné vody raději ani nemluvě. Pokud by se ovšem vyplnily nejhorší klimatické scénáře, války o přístup k vodě by se mohly skutečně stát středoevropskou realitou.
Suchý ročník 2016, 2017, 2018?
Sucho neskončilo s létem, ještě stále pokračuje, i když je podzimní deště zmírnily. „Epizoda sucha trvala dlouho, mezitím proschly půdní zásobníky a snížila se hladina půdních vod. Je třeba dorovnat deficit vlhkosti, voda se musí doplnit,“ shrnul Farda. Hydrologické sucho napraví jen velké množství srážek v zimě. Pokud jich ale nebude dostatek, Česko se může snadno dostat do velkých problémů. Zemědělská ekonomika by byla silně ohrožena mimořádně nízkou úrodou, v některých oblastech by stát musel zavést limity na pitnou vodu. A jestli se tomuto riziku vyhneme v roce 2016, může k němu dojít třeba v roce 2017. Otázka totiž nezní „jestli,“ ale „kdy.“ Pokud nezměníme své chování.
Podrobnější informace naleznete v předběžné zprávě Českého hydrometeorologického úřadu Vyhodnocení sucha na území České republiky v roce 2015.